Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Památky UNESCO - zahrady a zámek v Kroměříži

Zahrady a zámek v Kroměříži

V roce 1998 byl na Seznam světového dědictví zapsán areál zahrad a zámku v Kroměříži. Celek je příkladem barokního rezidenčního komplexu, který v sobě zahrnuje zámecké sídlo olomouckých biskupů, později arcibiskupů, s velmi cennou vnitřní uměleckou výzdobou a sbírkovými fondy. Na zámek navazuje Podzámecká zahrada, která ve své současné podobě prezentuje kvalitní krajinářskou kompozici z poloviny 19. století. Formálně řešená Květná zahrada, založená v druhé polovině 17. století, představuje v širším evropském i světovém kontextu jedinečný autenticky dochovaný objekt zahradního umění.

Arcibiskupský zámek

Příležitostí pro uskutečnění rozsáhlejších odborných průzkumů a památkové obnovy většího rozsahu v zámku se stala úprava části interiérů zámecké budovy pro potřeby územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu s působností ve Zlínském kraji. V místnostech v přízemí jihovýchodního nároží a prvního patra jižního křídla zámku bylo v letech 2003–2006 vytvořeno důstojné zázemí pro provoz nového pracoviště. Práce se přitom zaměřily především na obnovu malířských povrchů stěn i stropů a prkenných, parketových či cihlových podlah. Interiér místností byl navrácen do podoby, jakou měl přibližně v polovině 19. století. Z umělecko-historického pohledu se jako nejzajímavější součást těchto úprav jeví odkrytí pozdně gotického portálu v prostoru tzv. Dvorečku. Portál rámoval původní vjezd do objektu v přízemí zámecké věže a byl několik století zakryt cihlovou vyzdívkou. Lomený oblouk z počátku 16. století z pečlivě opracovaných kamenných článků, otvory po kladkách padacího mostu, nápisová stuha, kamenné bloky se znakovými reliéfy i dochované historické omítky byly následně konzervovány a prezentovány v nově upraveném interiéru.

V roce 2010 byly v nádvorním průčelí zámku restaurovány kamenné prvky vstupního portiku. Pečlivému restaurátorskému zásahu byly podrobeny obě dominantní sochy archandělů od sochaře Ferdinanda Neumanna, balustráda, erb a sochy putti.

Podzámecká zahrada

Přiléhající Podzámecká zahrada byla v roce 1997 zasažena ničivou povodní, která poškodila jak vegetační složky kompozice, tak drobnou zahradní architekturu. Urychlila tak rozsáhlejší akce obnovy v této zahradě, které musely proběhnout v relativně krátké době, aby nedávno zapsaná světová památka mohla být opět zpřístupněna veřejnosti. Obnovou musela projít síť parkových cest s mlatovým povrchem, na kterou navázaly opravy Amerického domku (2000), Vázového mostu (2000), Rybářského pavilonu (2001), Stříbrného mostu (2001), objektu Pavího dvora (2002) a blízkého mostku (2008), Colloredovy kolonády či fontány před touto kolonádou (2007).

Komplexnější obnově porostů zahrady předcházela v letech 2011–2012 příprava koncepčních podkladů. Ze zahrady muselo být odstraněno 256 staticky narušených dřevin, které nahradilo 319 mladých stromů, a dalších 1 500 dřevin bylo v péči arboristů. V současné době je intenzivně připravována památková obnova dalších ohrožených objektů jako například Čínského pavilonu a několika mostů. V areálu bude zřízeno moderní zahradnické zázemí.

Květná zahrada

Práce v Květné zahradě byly v uplynulých dvou desetiletích zaměřeny především na obnovu a restaurování nejhodnotnějších částí umělecké výzdoby zahrady a byly zahájeny ještě před zápisem na Seznam světového dědictví. V letech 2002–2012 probíhaly v centrálním zahradním pavilonu (Rotundě) restaurátorské práce, jejichž cílem byla především záchrana unikátní mozaikové výzdoby ze 17. století, pokrývající zdi tzv. Kamínkových místností. Působením zvýšené vlhkosti a solí došlo k oddělení mozaik od podkladu a dlouhodobě hrozilo její zhroucení. Musela být provedena fixace uvolněných segmentů a chybějících částí. Další restaurátorské zásahy směřovaly k sochařské výzdobě fontán v zahradě pocházející z větší části též z druhé poloviny 17. století.

V letech 2000–2002 byla restaurována socha Neptuna dochovaná z dnes již zaniklé fontány v Holandské zahradě. V roce 2006 navázalo restaurování Lví fontány a v roce 2007 se přistoupilo k obnově Fontány Tritonů.

Na území Květné zahrady byl rovněž opakovaně prováděn archeologický výzkum, přičemž v podmínkách České republiky šlo o ojedinělý průzkum zahradní archelogie, zkoumající velmi mělké situace s cílem přesného zjištění informací pro celkovou rehabilitaci zaniklých částí zahrady. V letech 2001–2002 se uskutečnil rozsáhlý zjišťovací výzkum v tzv. Holandské zahradě, který přinesl poznatky o využití území od období vrcholného středověku do novověku. Výzkum odkryl základy několika staveb určených pro pěstování rostlin, základy zaniklé Neptunovy fontány a kanály rozvádějící vodu po ploše zahrady. Od roku 2008 jsou postupně dokumentovány unikátní soustavy vodovodních štol ze 17. až 19. století protkávající podzemí zahrady. U západního Pstružího rybníka byla odkryta velmi zachovalá původní raně barokní konstrukce vodní nádrže včetně přívodů vody, izolační vrstvy a pozůstatků základů sochařské výzdoby. V prostoru zaniklého Králičího kopce byly objeveny původní základy této unikátní stavby.

Výsledky těchto průzkumů posloužily jako velmi cenný podklad pro přípravu dílčích částí projektu Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži, který na svoji realizaci získal v roce 2010 finanční prostředky z Integrovaného operačního programu. Projekt NCZK, který vznikal postupně od roku 2008, je společným dílem Národního památkového ústavu a Muzea umění Olomouc. Jeho cílem je především vzorová obnova části Květné zahrady a obnova zahradnického zázemí v Podzámecké zahradě. V prostorách Arcibiskupského zámku bude zároveň vybudováno informační, edukační a prezentační zázemí.