Přejít na: Obsah | Konec stránky

Archeologická položka kulturního dědictví a jeho ochrana

Archeologické dědictví

Archeologické dědictví (ve smyslu Maltské konvence) sestává z dokladů a pozůstatků lidské činnosti, které nesou nepsanou informaci o minulosti. Tyto doklady mohou být hmotné i nehmotné a movité i nemovité povahy. Všechny prvky archeologického dědictví jsou nositeli památkových hodnot i nedílnou součástí krajiny a sídel a specifickým způsobem spoluvytvářejí jejich ráz.

Hospodaření archeologickým dědictvím

Hospodaření archeologickým dědictvím je forma kulturní politiky a odborného managementu, která vytváří nástroje k jeho uchování a ochraně. Zabývá se organizací péče o archeologické dědictví a způsoby zacházení s ním, jeho ochranou počínaje a záchranným výzkumem a konzervací movitých a nemovitých nálezů konče.  Archeolog si je vědom skutečnosti, že archeologické nálezy a území s archeologickými nálezy mají pro různé společenské skupiny různou hodnotu. V procesu hospodaření archeologickým dědictvím archeolog posuzuje různé hodnoty archeologického dědictví s cílem preventivně chránit archeologické dědictví nejlépe na původním místě. K odpovědnému hospodaření s archeologickým dědictvím archeolog využívá všech dostupných zákonných norem, včetně územního plánování a všech druhů archeologického výzkumu.

Památkový zákon

Pod tímto označením se rozumí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který je základním legislativním ukotvením ochrany a hospodaření  archeologickým dědictvím.

Maltská konvence

Pod tímto označením se rozumí Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. mezinárodních smluv, ve smyslu ústavního zákona 395/2001 Sb.).

Archeologické dědictví

Archeologické dědictví se vyskytuje na území celé ČR, s výjimkou území v minulosti vytěžených na předčtvrtohorní podloží.

Území s archeologickými nálezy

Územím s archeologickými nálezy (pojem použitý §22., odst.2 zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči), se rozumí území, či místo původního výskytu archeologických nálezů nemovitých a/nebo movitých, na němž již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, na němž je lze odůvodněně očekávat, či na němž jejich výskyt není vyloučen. Za území bez archeologických nálezů lze označit pouze takové území, na němž byly prokazatelně odtěženy veškeré uloženiny čtvrtohorního stáří.